Blog

Poprava - 20.05.2007, 13:39

Ťuk, ťuk… „Kdo tam?“ „Maturita“ „Aha, kua…“

Je to tady. To, co jsem si říkal, že je až za dlouho, se dostavilo. Maturita… Bůůů :'D Zejtra v devět nastupuju na potítko… to bude humor :-)) Pár obrázků, abyste si udělali představu:

Stav pokoje:
Stav mozku:

Jsem zvědavej, jak to dopadne. Čím víc si opakuju, tím víc zjišťuju, kolik toho neumim… achjo… Ale tak, třeba hvězdy daj a zvládnu to. Držte palec! :-D

Eh, fuj ... - 26.4.2007

Sorry, že jsem se neozýval. Přípravy na maturitu jsouv plném proudu. Celý rok jsem na učení kašlal a teď si to pěkně vyžírám. Jsem totiž ten typ člověka, jehož k učení donutí až stres těsně před zkouškou. V důsledku toho musím denně spočítat cca 10 příkladů z matiky, což mi nyní bere všechen volný čas. To, že bych se měl připravovat i na další předměty a nestíhám to, je ponekud tristní. Ale co. Češtinu si projdu otázky, ke každý si napíšu osnovu, co bych asi říkal a stačí. V případě němčiny to asi udělám obdobně, ale asi si budu muset projít ještě trochu gramatiky a možná pár slovíček… No a konečně počítače. Ty si nechávám na svaťák. Sice jsems i říkal, že se na ně nebudu připravovat vůbec, ale přeci jen bude lepší si aspoň něco připravit. Jeden nikdy neví.

Co se němčiny týče, tak na maturitu z ní se vlastně těším. Proč? Protože to bude naposledy, co budu mluvit ve škole tímhle jazykem. Na vejšce se totiž němčina neučí. JUPÍ! :-)

A teď se konečně dostávám k tomu, proč tohle všechno vlastně píšu. Jak už jsem napsal o něco vejš, připravuji se velice intenzivně (musim, páč jsem to nechal na poslední chvíli :-D ) a když se do něčeho pustim, tak to stojí za to… Posuďte sami:

Toto je prosím stav mého pokoje po jednom dni intenzivního učení matematiky :-D Podotýkám, že předtím bylo řádně uklizeno (já vím, těžko se tomu věří, ale je to tak :-) ). Jo, jsem prase :-i :-))

A co jinak? :-) No, začal jsem nosit kontaktní čočky, vyhrál jsem Windows Vista Business a žiju :-D

Jeden screeny pro zájemce:

Vim, že Windows Experience Index 2,2 není nic moc, ale na běžnou práci, hry a operace s 500 MB velikejma souborama v Photoshopu to stačí :-)

Jo a nebojte, hned po maturitě (možná dřív, pokud si najdu trochu času) vlítnu na antispam a něco s tim udělám :-)

Tak zase na měsíc čaf :-))

PC chřipka - 9.3.2007

Jo, zní to divně, ale je to tak. Můj miláček chytil nepříjemné virové onemocnění. Uznávám, můžu za to já (sosal jsem program z nedůvěryhodného fóra), ale proč musím být tak krutě trestán? :'-D

Virus napadl systémové soubory, takže jsem byl nucen zformátovat disk. Když jsem to udělal (data jsem předtím naštěstí zálohoval), tak jsem zjistil, že jsem instalační CD Windows XP pučil Petrovi… Co se dalo dělat, naštěstí mmám doma ještě Windows Vista. Sice to není úplně finální verze, takže je omezena jen do června a nefunguje tam ještě pár věcí (třeba Microsoftem tolik propagované Windows Vista Ultimate Extras (animovaná plocha, různé jazykové jerze systému atd.)), ale jinak je to naprosto plnohodnotný systém a já bych ho klidně používal. A taky jsem ho používal… den :-) Pak jsem ho prostě smazal. Ne, že by byl špatný, to vůbec ne. Problém je v tom, že mám grafickou kartu se sdílenou pamětí, takže místo 512 MB RAM mám pouze 384 MB a to na bezproblémový provoz Visty prostě nestačí. Systém sám běží celkem svižně a dokonce se mi i povedlo spustit Aero, které ač by nemělo běžet vůbec fungovalo velice svižně a prakticky bezproblémově. Jenže když jsem chtěl pustit nějaký náročnější program, nahlásil mi systém, že program nelze pro nedostatek paměti spustit. Takže jsem ji (Vistu :-) ) smazal. Ale je to bezva systém… Síť, bezpečnost (já vim, relativní, ale mohlo by to aspoň zabránit sestře v tom, aby mi smazala složku Hudba jako cca před měsícem :] ) a to Aero… ach :-D Musim se dostat na FIT, protože pak budu mít jako tamní student právo na všechen software od Microsoftu zdarma :-)

Rozhodl jsem se, že nainstaluju Ubuntu. Linux je super systém. Rychlost, stabilita, bezpečnost (nečekal by mě žádnej vir :-) ), nehledě na to, že je zadarmo :-) Navíc je Ubuntu velmi snadné ovládat, protože je koncipováno pro lidi, kteří s Linuxem skutečně nikdy nedělali. Dávno bych ho používal, ale má to jedno velký ALE. Nefunguje v něm Photoshop. Dá se sice emulovat, ale rychlost je podobná rozkladu mrtvé markely v prostředí bez přístupu vzduchu. Ano, existují alternativy jako Pixel (což je v podstatě kopie Photoshopu za 75 dolarů) nebo GIMP, jenže oba dva programy mají jednu nevýhodu: Oproti Photoshopu jsou silně omezené, hlavně co se efektů vrstvy týče. Například vržení stínu v Photoshopu vyřešíte jednoduchým efektem Drop Shadow a jeho nastavením (pomocí několika posuvníků) dle vašich potřeb. V GIMPu? Musíte vrstvu zkopírovat, celou ji začernit a pak rozostřit tak, aby to jako stín vypadalo. Neříkám, že bych to takhle ve Photoshopu dířve nedělal taky ( :-) ), ale Drop Shadow je zkrátka pohodlnější :-))

No, rozhodl jsem se, že to s GIMPem přeci jen zkusím, takže jsem sáhl po instalačním CD Ubuntu 6.06 Dapper Drake. Dám ho do mechaniky, nastavim bootování z DVD… nic, naběhla Vista. Zkusil jsem to znova, ale se stejným výsledkem. Tak jsem zkusil, jestli je to CD vůbec čitelný… mechanika se ve Windows jevila prázdná :-) V poslední době vůbec zjišťuju, že si moje mechanika vybírá, co bude číst a co ne :-) Ale zkusil jsem to teda ještě jednou. Boot… úvodní obrazovka Ubuntu! :-D Vybral jsem češtinu, spustit… systém naběhnul! Instalace, výběr jazyka, nastavení času, rozložení kláves, rozdělení disku… zátuh. Rozdělení disku nenaběhlo. Tak znova. Boot… nic. Na třetí pokus se CD spustilo, zahájil jsem instalaci… rozdělení disku naběhlo! Tak honem. Odstranit všechny oddíly, vytvořit systémovej disk, datovej a swapku, deset giga nechat pro dodatečnou instalaci XPček. Jo! Instalace běží! Instaluji, instaluji, konfiguruji… zátuh. Na další pokusy jsem neměl nervy, zformátoval jsem disk a sáhnul po Windows 2000.

Při instalaci Win2k mi hlavou proběhnul spásnej nápad: Mám jedno CD s Windows XP Reloaded, což jsou XPčka, která jsem ořezal tak, aby se mi neinstalovaly hovadiny typu Windows Messenger. Jejich problém je v tom, že ač jsou vypáleny jako bootovatelné CD, tak z toho CD bootovat nejde. Takže? Nainstaluju Win2000 a pak upgraduju na XP! Fajn, dvoutisícovky beží, takže spustíme inovaci. Aha, inovovat nejde. No, tak čistou instalaci, ta jde z Windows taky. Všechno je nastavený, ťuknu na instalovat… pic, chyba. Soubor x.y je zřejmě poškozený. Instalace bude ukončena. Hm :]

Takže zatím zůstávám u Win2k, ale sosám nový Ubuntu, který už snad bude fungovat. Držte palce, prosím, protože jinak se zcvoknu. Ale proč bych měl mít štěstí, že jo :-)

Také jsem podlehl lezbě... - 20.2.2007

Od posledního blognutí (16 dní) se toho u mě docela dost událo, takže pokud chcete, tak se pohodlně usaďte, připoutejte se, nekuřte, náš raketoplán do neznáma vyráží právě teď! :-)

Oslavil jsem svoje 19. narozeniny :-) Je zvláštní, že si ani neuvědomuju, jak už jsem starej… pořád se cejtim jako dítě… moment, já se tak vlastně i chovám! :-D Takže asi dítě jsem… no, aspoň tak rychle nezestárnu, že jo? :-))

Oslava byla super. Bezvadná společnost, spousta zábavy, hromady výtečného jídla… To se musí zažít :-) Kdyý kluci přijeli, museli jsme se nejdřív chvíli mačkat v mém pokoji, protože v obýváku byla návštěva, ale ta naštestí relativně rychle vypadla. Kluci se posadili a začali jsme na stůl nosit báješné produkty Zuzčiny práce… kremrole (speciální růžová sada pro Vojtu :-i :-)) ), rakvičky, ovocný košíčky, ořechový košíčky, sachrtorte, přímo božskej medovník a ještě narozeninovej sudoku dort :-D No, nesnědli jsme to a dojídalo se to ještě tejden :-)) Mezi jednotlivé fáze útoku na jídlo jsme vkládali různé kulturní vložky… rozbalování dárků (nebudu tady dělaj výčet, ještě byste mi záviděli :-D ), twisterování a… hraní domácího minigolfu, který jsem od kluků dostal! :-D Žel hra nebyla koncipována pro sedm lidí, takže jsme museli improvizovat, co se míčků a holí týče. Nebudu tady vypisovat všechny, ale mezi nejzajímavější prvky naší hry patřila bezesporu Petrova gumová kačenka používaná coby míček a Mírova hra patovačkou nahoru do schodů, protože mu při prvním úderu utekl míček a pak se po celou hru snažil vyškrábat nahoru :-))

Když kluci odešli, otevřeli jsme si se Zuzkou láhev vínka a sledovali jsme IT crowd… dokonalej den, měl bych slavit častejc :-D A mám dojem, že nejsem jedinej, kdo to tvrdí :-))

A teď už k tomu, proč článek nese titulek „Také jsem podlehl lezbě“. Inu, Zuzka byla tak nadšená z horolezení, že jsem se nechal zklákat k tomu, abych s ní navštívil Pardubické H-Centrum a překonal svůj strach z výšek :-D A ono se povedlo a skutečně se mi to zalíbilo :-D Jen mě štve, že mám tak slabý ruce, protože po třetí výstupu jsem si odpočal, mezitím jsem si zkoušel jen tak lozit na cvičné stěně se žíněnkou, ale přeci jen bylo znát, že mi „stydnou“ svaly. Zkrátka začaly vypovídat poslušnost a když jsem se pak pokoušel o další lezení, tak jsem nevprve nevylezl ani do půlky a potom jsem sice vylezl až kam to šlo, ale při pokusu o přehmátnutí mi ruka vypověla a já jsem spadnul… naštěstí jsem byl jištěn, takže jsem se jenom zhoupnul na laně, ale leknul jsem se pořádně :-i :-D

No, a většinu svého volného času nyní věnuji (ne)přímé přípravě na maturitu. Pracuji totiž na programu MathHell, který funguje jako takový simulátor maturity z matematiky. Po kliknutí na tlačítko Maturovat! vám počítač vybere jednu maturitní otázku a z ní dva příklady, na jejichž vyřešení máte patnáct minut. Poté si můžete svoje snažení zkontrolovat s řešením (na tom pracuji právě teď :-D ). Zda mi to opravdu k něčemu bude nebo ne, to nevím, ale ohlasy mých spolužáků jsou vesměs kladné, takže v programování pokračuju, neustále program ladím, vylepšuji, přidávám nové otázky a nové funkce. Snad to nedělám zbytečně :-D

Nekonečená nepravděpodobnost - 2.2.2007

Nedávno jsem objevil vzorec pro výpočet nekonečné nepravděpodob­nosti. Co to vlastně je? Jde o pohon pro kosmické lodě, díky kterému prolétá loď všemi body vesmíru najednou a postupně se vylučují ty body, kde by se loď neměla vyskytnout. Více už můj oblíbený autor a otec této geniální myšlenky – Douglas Adams:

Pohon založený na principu nekonečné nepravděpodobnosti je senzační nová metoda, jak překonávat obrovské mezihvězdné vzdálenosti za pouhou nictinu vteříny a nemuset se přitom zbytečně plácat v hyperprostoru. Byl objeven šťastnou náhodou a poté dotažen v použitelnou formu pohonu výzkumným týmem Galaktické vlády na planetě Damogran. Což je stručná historie tohoto objevu. Princip generování malých kvant konečné nepravděpodobnosti byl samozřejmě obecně znám. Stačí spojit logické obvody submezonového mozku Čmeláčisko 57 s atomovým vynašečem vektorů, umístěným v nějakém silném zdroji Brownova pohybu, dejme tomu v šálku horkého čaje. Generátory tohoto typu byly často užívány při večírcích k prolomení počátečního ostychu – v souladu s Teorií neurčitosti se vždycky nechaly všechny molekuly hostitelčina spodního prádla naráz odskočit asi o půl metru doleva. Mnozí uznávaní fyzici říkají, že tohle by se tedy rozhodně nemělo trpět. Částečně proto, že je to zlehčování vědy, ale především proto, že na takovéhle večírky je nikdy nikdo nezve. Další věc, která je pěkně štvala, byla jejich věčná neschopnost sestrojit přístroj, jenž by mohl generovat pole nekonečné nepravděpodobnosti potřebné k bleskové přepravě kosmické lodi mezi nejvzdálenějšími hvězdami, na dálky, nad nimiž zůstává rozum stát. Nakonec mrzutě prohlásili, že takový přístroj sestrojit nelze. A pak jednoho dne jakýsi studentík, kterého nechali uklízet laboratoř po jednom zvlášť nepovedeném večírku, začal uvažovat asi takhle: Jestliže je skutečně nemožné sestrojit takový přístroj, pak to logicky musí být konečná nepravděpodobnost. Takže stačí vypočítat přesně, jak je to nepravděpodobné, zadat výsledek generátoru konečné nepravděpodobnosti, nalít mu pořádný šálek horkého čaje a… zapnout ho! Tak to také udělal, a udiveně zjistil, že se mu podařilo vyrobit onen dlouho hledaný zlatý generátor nekonečné nepravděpodobnosti jen tak z ničeho nic. A ještě víc ho udivilo, když hned poté, co získal Cenu Galaktického institutu za mimořádnou mazanost, byl zlynčován rozvášněným davem fyziků. Konečně jim došlo, že jediná věc, kterou doopravdy nemůžou vystát, je právě takovýhle chytrák.

Mno, a moje přispění k této teorii je to, že jsem objevil vzorec, který umožňuje spočítat hodnotu konečné nepravděpodnosti, kterou zadáte do navigačního počítače vedle souřadnic vašeho cíle, nalijete do generátoru šálek silného čaje (Earl Grey – horký! :-) ), stisknete tlačítko a BUM!

Po několika změnách vás a vašeho okolí (vy se například změníte v chodník a židle, na které sedí se promění ve fialový keř s dvanácti ušima :D ) se nepravděpodobnostní poměr začne pozvolna snižovat z 1:nekonečno na 1:1 a jakmile nastane tento stav, jste u cíle :-) Teď se jen stačí vzpamatovat z toho, že vám během cesty vytekly nohy ušima a krk jste měli dlouhý několik světelných let :-D

A nakonec vám prozradím ten zázračný vzorec, který jsem stvořil :-)

A proč zrovna takhle? Inu proto, že tento vzorec vznikl naprostou náhodou, když jsem se učil v OpenOffice Math… A je přeci nekonečně nepravděpodobné, že bych mohl náhodou objevit vzorec, který umožní používání nekonečné nepravděpodobnosti. Z toho plyne, že daný vzorec nabeton funguje! :-D Nobelova ceno, třes se :-D

Mistr střihač - 11.12.2006, 18:05

Jak psal Jimi: Člověk sedí a přemýšlí, zda by neměl blognout. A když dojde k závěru, že ano, tak zjistí, že vlastně nemá o čem by psal a proto plodí takové blbosti :-) Toliko na úvod a teď k tomu, co se u mě za posledních pár dní semlelo.

Mno, já teď musel týden ležet doma. Ne, že bych teda ležel, ale asi jsem měl, protože mi moje doktorka oznámila, že mám zánět průdušek :-) Kromě bolesti při každém nadechnutí a neustále zahleněných dýchacích cest je to onemocnění, kterého byste si normálně ani nevšimli :-D

Evidentně jsem se po maturitním plese a tamním promítání „mého dílka“ (možná, že ho někdy vystavím na netu ? pokud se mi tedy podaří zkomprimovat na nějakou rozumnou velikost, protože zatím má 800 MB :-D ) stal slavným, protože jsem dostal zakázku na střih videa :-) Vypadalo to snadně. První problém ovšem přišel ve chvíli, kdy ve středu přišel „zákazník“ (náš bývalý chemikář) a ukázalo se, že video je již zpracované a vypálené na DVD. Ale tak jsem si řek, že jsem přeci šikovnej kluk, takže si to ripnu a bude to. Jenže ejhle! Ripnuté video mělo 4,2 GB a nedalo se přehrát. Takže bylo nutno nastartovat poprvé VirtualDub a celé video překonvertovat (1,2 GB). Pak nastal další problém: neměl jsem doma stříhací software, takže jsem musel počkat do soboty, až mi Pavel přiveze můj Premiere, který si půjčil někdy v srpnu.

Po instalaci jsem zjistil, že tahle verze Premieru nějak odmítá editovat video ve formátech DivX a XviD… Grrrr… Nezbylo než celé video opět vzít a předělat ho do formátu WMV, který už je snadno editovatelný (1,6 GB). Jenže z nějakého (pro mě dokonale záhadného) důvodu se při editaci videa neustále opakovalo těch samých deset vteřin zvukové stopy… Naštěstí jsem si už dříve exportoval zvukovoustopu do zvláštního souboru (z dnes již neznámých důvodů), takže jsem prostě vyhodil tu původní a dal jsem tam externí a bylo to :-)

Mno a pak jsem strávil 6 hodin editací (uznávám, měl jsem 2 hodiny pauzu na jídlo :-D )… snad jsem vyházel to, co chtěl, jenže já nejsem kryptolog, abych dokázal rozluštit ten jeho škrabopis.

A nyní export. 8,5 hodiny čekání a doufání, žese můj milovaný notýsek nezasekne, případně, že Premiere nezkolabuje, jak to má ve zvyku (pracujete,pra­cujete,… a právě v momentě, kdy se chystáte zmáčknout Ctrl + S, se Premire odporoučí do věčných lovišt: „Program provedl neplatnou operaci…“ :] ) – výsledek má 4,3 GB. A víte, co je nejhorší? :-) Když zjistíte, že toto výsledné video má nízkou kvalitu zvuku a navíc používá nesprávný kodek, tekže nejde vypálit na DVD (z nějakého (opět pro mě naprosto záhadného) důvodu má totiž Premiere potíže z exportem do DivX a Xvid – DivX tvoří s barevnými skvrnami a XviD pro jistotu netvoří vůbec; musím tedy exportovat v Indeu) :-) Ale oba problémy se dají naštěstí spláchnout jednou operací – novou konverzí ve VirtualDubu (stačí nastavit XviD na maximální kvalitu a z Premieru exportovat samotnou audiostopu – ve vysoké kvalitě, smz :-) ). Výsledný macíček má velice příjemných 4,4 GB a je již snad konečně připraven k vypálení na DVD. ALe to zjistím až za půl hodiny až dojede ta poslední konverze ve VirtualDubu :-).

Resumé? Pojďme trochu sčítat (časy jsem si jen tak pro srandu zapisoval :-) ):

Akce čas
ripování DVD 4:40:32 (Magic DVD Ripper)
první konverze 1:32:27 (VirtualDub)
konverze do WMV 7:56:47 (Windows MovieMaker)
editace dobře 4 hodiny, ať nežeru :-) (Premiere)
export videa 8:34:12 (Premiere)
poslední konverze 1:45:22 (VirtualDub)
CELKEM 28:29:20

Kdybych si měl počítat 50 Kč na hodinu, tak jsem boháč (1425 Kč) :-) A to mě ještě čekájí minimálně 3 hodiny při převodu videa do formátu DVD-Video a pak 15 minut na vypálení (1575 Kč)… nemluvě o tom, že už skoro nemám místo na disku :-)

Ale abych si trochu odpočinul, tak jsem se rozhodl si trochu zapodvádět a vytvořil jsem si Vista fake screen (falešný screenshot z Windows Vista), tady je:

Možná si říkate, co je na tom falešného, ale upozorňuji, že je to skutečné od základu vytvořeno ve Photoshopu (tedy kromě loga Windows a toho pozadí)… jsou tam dokonce i vidět některé chyby :-) Možná si říkáte, na co je mi to dobrý. Já sám nevím, ale byla to báječná relaxace :-D A až se jednou budu zase nudit, tak opravím chyby, přidám ikony, doplním obsah okna… A to budete čubrnět :-D Možná, že se na to nachytá i někdo z Microsoftu, rozjede se nějaká velká aféra a já budu odstraněn! :-D Ne, nebojte, nebudu to nijak zneužívat, prostě a jednoduše se tím snažím dokázat, že imitovat Visty dokáže opravdu každý… Nebo minimálně já :-D

Rébus pre Vás - 03.12.2006, 19:46

Předem bych se rád omluvil bratrům Slovákům, jestli jsem zprznil jejich krásnou řeč, nebyl v tom úmysl. A teď již k samotnému rébusu:

Začal jsem svědomitou přípravu na přijímačky na VÚT. Snažím se projít všechny testy z loňského roku, abych se tak nějak dostal do rytmu a byl připraven na to, co mě může čekat. Při procházení testů a současném studiu svých starých sešitu jsem v loňském sešitě na Seminář z matematiky narazil v jednom rohu na silně zarámovaný vzorec, u kterého byl nápis „Rébus pre Vás :-D“. Snažil jsem se ten vzorec číst z pohledu matematikáře, fyzikáře, češtináře, ale nedospěl jsem ke kloudnému výsledku, zkrátka nevím, co by to mělo být. Inu, posuďte sami:

Myslím, že to bude nějaká pitomost, za jejímž vznikem byla zřejmě nějaká hluboká myšlenka… takže bych se vůbec nedivil, kdyby z toho vyšla nějaká čuňačinka :-)

Každopádně, kdo to vyřeší, ten si ode mě zaslouží titul Inženýr(ka) a dostane ode mě diplom :-)

Update: Vzhledem k tomu, že článek jsem psal včera, tak už jsem na to stihnul přijít :-) Ale stejně můžete pořád soutěžit, já vám bránit nebudu :-D

Ucpadý DOS - 03.12.2006, 19:44

Rýma je ošklivé onemocnění. Dutiny plné vodnatého slizu, který neustále stéká do krku a dráždí tamní sliznice, v důsledku čehož vás začne šíleně bolet v krku (sore throat). Máte ucpané dutiny, takže vás bolí hlava a mluvíte jako ze sudu. A protože už máte od smrkání odřený nos a horní ret, tak neustále potahujete, což celé vaše okolí štve, takže se musíte zavřít u sebe v pokoji, koukat do monitoru a dělat, že pracujete. Pokaždé, když se vám chce kýchnout, tak proto, abyste neohodili monitor, klávesnici a vůbec celý stůl, snažíte se kýchnutí zadržet uvnitř nosu (nedokážu to přesně popsat, ale určitě víte, co myslím). Kýchnutí je však příliš silné a u nosu se vám vytvoří bublina hlenu, která může být někdy tak veliká, že vám zapatlá celá ústa. Mňamy.

Ale rýma má i svoje výhody. Protože jste zavřeni ve svém pokoji a nudíte se, tak si začnete hrát s antistresovým míčkem, který jste vyfasovali na dni otevřených dveří FIM UHK a hle, zábava je na světě. Stačí si s ním pinkat z jedné ruky do druhé a snažit se porazit sám sebe v počtu pinknutí. Po hodině už z toho sice bolí ruce, ale výsledek blížící se třicítce a naděje, že to zbystřuje mysl podobně jako žonglování je poměrně solidní kompenzací bolesti rukou.

A další nespornou výhodou rýmy je fakt, že nemusíte do školy :-)

Ready? Tedy GO! - 03.12.2006, 19:35

Jakýpak kecy? Vítejte v nové generaci mých stránek, tato reinkarnace se jmenuje Red Unicorn… už ani sám nevím proč. Možná proto, že to zní hezky :-D

Stránky ještě nejsou úplně stoprocentní, stále mi chybí přidat archív, graficky upravit galerii, ale jinak je snad všechno v cajku :-)

Zajisté jste si všimli, že tomuto oficiálnímu zahájení přecházejí dva příspěvky. Ty se tam dostaly tak, že jsem je napsal v průběhu tvorby nového systému a bylo mi líto je vyhodit… Je svátek, když vůbec něco napíšu, tak proč to ničit, že? :-)

Tak ať se Vám tady líbí :-) Více k zahájení provozu zde.

Den otevřený dveří na FIM UHK - 02.12.2006, 18:55

Pomalu se to blíží, je to nevyhnutelné a čeká nás to všechny … ne, toto není trailer na nějaký nový horor a já nemluvím o záhubě (i když v jistém smyslu by se to tak dalo interpretovat :-) ), mluvím o maturitě. Zkouška z dospělosti, na kterou nás v našem ústavu připravují již osmým rokem. A pokud jí úspěšně složím, tak se pokusím o přijímací zkoušky na nějakou vysokou školu. Ale na kterou?

Úplně původně jsem měl zcela jasno, že to bude Masarykova univerzita v Brně, fakulta informatiky (FI MUNI). Jenže pak jsem zjistil, že kousek od ní leží jiná vysoká škola a sice Vysoké učení technické v Brně se svojí fakultou informačních technologií (FIT VÚT). Z různých zdrojů jsem získal informace, že VÚT je lepší a má větší prestiž než MUNI, tak jsem se rozhodl, že se pokusím dostat na FIT. Jenže asi tak před 3 týdny jsem se (od miiry) dozvěděl, že v Univerzita Hradec Králové má také fakultu, na které se dá studovat informatika, a sice fakulta informatiky a managementu (FIM UHK). Vzhledem k tomu, že měli včera den otevřený dveří, tak jsem se připojil k miirovi, který se rozhodl, že se pojede podívat (i když je pravděpodobnější, že se jen chtěl ulít ze zkoušení z matematiky, které měl na včerejšek slíbené :-) ).

Vezmu-li to stručně, tak se mi škola celkem zalíbila. Budova je menší než naše škola, takže nehrozí, že bych se ztratil, měl bych to relativně blízko domů a ještě blíže do Pardubic a škola má navíc poměrně snadné přijímačky. Nevýhodou je, že bych se musel učit ekonomii, kterou k nemám příliš v lásce … a Brno je přeci jenom Brno :-)

Takže dilema: Kterou školu zvolit? Hrozně bych chtěl na VÚT, jenže mám dojem, že nemám šanci se tam dostat. Na přijetí bez přijímaček nemám nejmenší nárok, protože vyžadují průměr z matematiky do 1,5, což je pro mě, který jsem měl z matematiky jedničku na vysvědčení jenom 2×, dosti nereálné. A co se jich přijímaček týče, tak ty loňské ještě docela jdou, ale Pánbu ví, co tam nacpou letos. Na MUNI se píše všeobecný test studijních předpokladů, ale nepodařilo se mi zjistit, jestli to je pouze pro ty, co nechtějí dělat přijímačky nebo místo nich. Na stránkách MUNI je totiž napsaný pouze termín psaní těchto testů a na SCIO.cz (které tyto testy zajišťuje) se píše, že jsou tyto testy pouze pro ty, kteří nechtějí dělat přijímačky … Čert aby se v tom vyznal.

Ale co, jaképak s tím sraní :-) Podám si přihlášku na všechny tři a uvidíme, kam mě vezmou. Průšvih bude, jestli mě přijmou všude, pak to bude teprve dilema :-D Ale to už si asi dělám moc velké iluze…

Jinak jsem včerejší návštěvy Hradce využil k nákupu vánočních dárků (ale stejně ještě nejsem úplně spokojen, protože jsem tím nákupem udělal radost spíš sobě než ostatním :-) ) a taky jsme s miirou testovali, jestli si leze vyhodit čelist z pantu při pokusu o snědení dvojitého hamburgera … No, skoro se to povedlo :-)

[1]